       |
||
|
||
6. 3. 4. Dilatační vlhkoměry |
||
| Základní
informace:
Dilatační vlhkoměry měří změnu délky lidského vlasu nebo různých vláken, např. ze syntetického hedvábí, celofánu, acetátového filmu, celulosového pásku, strun z živočišného materiálu apod. Nejvíce jsou rozšířeny vlasové hygrometry. Vlastním měřícím elementem je lidský vlas nebo svazek vlasů, jejichž délka se při zvětšování relativní vlhkosti od 0 do 100% prodlužuje asi o 2,5%. Prodlužování není přímo úměrné relativní vlhkosti: čím je vlhkost větší, tím je přírůstek menší. Poloviny celého přírůstku se dosahuje při relativní vlhkosti asi 2%. Jiné používané látky vykazují zcela jinou charakteristiku, avšak přibližně stejnou změnu délky jako lidský vlas. Závislost délky vlasu l na relativní vlhkosti j se řídí přibližně vztahem: 
kde k je konstanta, T-termodynamická teplota okolí.Používané vlasy jsou předem odtučněny, např. v benzínu nebo etanolu. Podmínkou správného měření je přiměřené zatížení vlasu (mechanické napětí). Je-li vlas přetížen, projevují se nepravidelnosti měření. Další anomálie vznikají také tehdy, byl-li vlas vystaven delší dobu působení prostředí s malou relativní vlhkostí. Tyto nepravidelnosti lze odstranit ponecháním přístroje v prostoru s velkou relativní vlhkostí. Vlasové hygrometry proto při dlouhodobém měření malých relativních vlhkostí často udávají chybné výsledky, kdežto tzv. meteorologické hygrometry, umístěné pod širým nebem, pracují spolehlivě, což se vysvětluje tím, že se vlastně samočinně regenerují každé noci, protože vlhkost ovzduší ochlazením stoupá prakticky až na 100% relativní vlhkosti. Vlasové hygrometry používané v suchém prostředí se proto mají regenerovat alespoň jednou týdně ve vlhkém vzduchu. U vlasových hygrometrů se používá buď jediný vlas, nebo svazek vlasů. Přiměřené zatížení je asi 0,5 g na jeden vlas, čímž je určena přestavná síla přístroje, která je velmi malá a postačuje pouze k pohybu lehké ručičky. Vlasové hygrometry mohou být vystaveny působení teploty až +80 °C, aniž se změní jejich vlastnosti. Podobně mohou měřit při nízkých teplotách, i pod 0 °C. Údaje vlhkosti nejsou přitom prakticky závislé na tlaku okolního vzduchu ani na jeho teplotě. Jednoduchá konstrukce vlasového hygrometru je patrná z obr. 3.9. Nejznámější je hygrometr Lambrechtův, u něhož se používá svazku vlasů. U zapisovacích přístrojů se používá svazku vlasů nebo jiných látek. Relativní vlhkost zaznamenává registrační pero na pás papíru. Ke zvětšení výchylky se používá pákových převodů. Vlasových hygrometrů se také používá jako čidel regulátorů, např. při regulaci vlhkosti vzduchu (klimatizaci). Nepracují však spolehlivě v prostředí různých organických rozpouštědel. Přesnost měření relativní vlhkosti vlasovými hygrometry závisí na tom, za jakých podmínek přístroj pracuje. Obvykle nebývá lepší než ±5%. |
||
|
|
||
|
||
|
||
       |