       |
||
|
||
6. 6. 1. Pochody na elektrodách |
||
| Běžně používanými měrnými
elektrodami používanými při potenciometrii jsou elektrody kovové. Může
to být například drát z inertního kovu, jako je např. platina. Užívá se
však i měď stříbro a další kovy. Je-li měrná elektroda ponořena do roztoku
elektrolytu, který obsahuje ionty kovu, ze kterého je zhotovena, vytváří
se mezi ní a roztokem potenciálový rozdíl, který závisí na aktivitě (koncentraci)
iontů kovu v roztoku. V tomto případě jde o elektrodu prvního druhu.
Jeli měrná elektroda z inertního kovu, konkrétně platiny, avšak v roztoku ionty platiny nejsou - může elektroda přesto vykazovat potenciál, který je v tomto případě určen aktivitou oxidujících nebo redukujících látek tvořících tzv. redoxní systém. Příslušné elektrody se nazývají elektrody redoxní. Když je kovová elektroda pokryta tenkou vrstvou málo rozpustných solí, např. stříbrná elektroda je pokryta chloridem stříbrným, závisí potenciál elektrody na aktivitě chloridových aniontů přítomných v roztoku. Jedná se pak o elektrodu druhého druhu. Jsou-li v málo rozpustné vrstvě kovové elektrody ještě kationty dalšího kovu, vytvářejí společně s anionty málo rozpustnou sloučeninu s větším součinem rozpustnosti, než jaký má sloučenina elektrodového kovu [např. Ag(Ag2S)CuS], pak potenciál elektrody závisí na aktivitě kationtů dalšího kovu (mědi) v roztoku. |
||
DOWNLOAD |
||
|
||
|
||
       |