       |
||
|
||
6. 6. 4. Antimonová elektroda |
||
| Antimonová elektroda
se zhotovuje buď přímo z antimonové tyčinky, nebo z platiny, popř. i jiného
kovu, na který se elektrolyticky nanese vrstva antimonu. Aktivní látkou
je oxid antimonný, který je v antimonu vždy obsažen.
Při měření vzniká postupně stále tluščí vrstva oxidů antimonu, která zadržuje kapalinu ve svých pórech a přestává tak reagovat na změny pH měřené kapaliny. Aby se tomuto nežádoucímu jevu zabránilo, musí se elektroda občas vyčistit např. jemným smirkovým papírem, aby se odstranila přebytečná vrstva oxidu antimonného. Po této úpravě se má elektroda přejejchovat (např. pomocí tlumivých roztoků s přibližně stejným pH, při jakém se bude elektroda používat), vždy asi po 10 dnech nepřetržitého používání. S antimonovopu elektrodou lze měřit s přesností pH asi 0,1 za předpokladu, že nejsou přítomny ionty těžkých kovů, zejména mědi, stříbra a rtuti. Antimonová elektroda je velmi "citlivá" k silně oxidačním nebo redukčním látkám, a proto se v takových roztocích nemůže používat. Tato elektroda může pracovat při pH od 2 do 12, nejlépe však pracuje při pH 3 až 11. V poslední době se od antimonových elektrod upouští a přechází se výhradně na elektrody skleněné, ale při měření pH v přítomnosti fluorových iontů je antimonová elektroda nenahraditelná. |
||
DOWNLOAD |
||
|
||
|
||
       |