       |
||
|
||
6. 6. 5. Skleněná elektroda |
||
| Skleněná elektroda
se pro své cenné vlastnosti stále více uplatňuje v laboratorní i proozní
praxi.
Princip skleněné elektrody spočívá v tom, že některá skla, především ve vodných roztocích, vytvářejí potenciál, který se řídí Nernstovou rovnicí a je závislý na koncentraci vodíkových iontů v roztoku. Od antimonové se skleněná elektroda liší zejména tím, že vznikacící potenciál není způsobován oxidačně - redukčním pochodem, nýbrž dějem difúzním. Při ponoření skleněné elektrody do roztoku dochází k výměně iontů alkalických kovů (podle druhu skla Li+, Na+, K+, Rb+, Cs+) z povrchu hydratované vrstvy skla za vodíkové vrstvy z roztoku, a naopak. Výměnný děj probíhá až do ustanovení dinamické rovnováhy, takže rovnováze odpovídá hodnota potenciálu na povrchu skleněné elektrody. Měřící článek při měření pH skleněnou elektrodou je tvořen dvěma kovovými elektrodami - jedna se nachází ve skleněné elektrodě, druhá v referentní elektrodě a mezi nimi je skleněné membrána Tlustostěnné skleněné elektrody se vyznačují asymetrickým potenciálem, který při tloušce stěny 1mm může činit až 60mV. Tento potenciál zjistíme, když skleněnou elektrodu ponoříme do roztoku o stejném pH, jakým je plněna. U tenkostěnných elektrod je asymetrický potenciál nepatrný, ale u tlustostěnných se jeho změny musí sledovat a při vyhodnocování výsledků měření se sním musí počítat. Výhodou tenkostěnných elektrod je, že přímo udávají hodnotu odpovídající rovnici, tj. při teplotě 25° 
Podle vnitřního odporu lze skleněné elektrody rozdělit na tzv. nízkoohmové a vysokoohmové. a) Nízkoohmové elektrody s vnitřním odporem do 1MW slouží hlavně
pro laboratorní měření. Baňky elektrod mají větší průměr a vcelmi tenké
stěny, a musí se při měření s nimi opatrně zacházet. Tyto elektrody se
již přestávají používat a vyrábět.
|
||
DOWNLOAD |
||
|
||
|
||
       |