![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
||
|
||
6. 6. 2. Potenciometrické měření Ph |
||
Rozdíl v hodnotách
PH definovaný záporným logaritmem koncentrace nebo aktivity iontů H+ nebo
OH- je zpravidla nepatrný. Větší rozdíly vznikají v případech, kdy se přídavkem
iontů nebo zásad, popř. i jiných iontů podstatněji mění koncentrace doprovázejících
iontů, čímž je aktivita iontů H+ nebo OH- ovlivňována.
Všechny elektrody elektrody používané pro měření pH, s vyjímkou skleněných, využívají toho, že v roztoku probíhá redukčně - oxidační děj, jehož se účastní ionty H+ nebo OH-, a projevuje se vznikem elektromotorického napětí. Proto se těchto elektrod nemůže používat k měření pH v případech, kdy měrné roztoky obsahují redukční nebo oxidační látky. U skleněné elektrody se uplatňují redukčně-oxidační děje, a proto ji lze používat pro měření pH i v silně redukčním nebo oxidačním prostředí. Při měření pH se postupuje tak, že do měřícího roztoku se ponoří dvě elektrody, měrná a srovnávací (referentní), přičemž měrná elektroda nabývá proti roztoku určitého potenciálu, který je úmerný jeho pH. Potenciál srovnávací elektrody musí být stálý. Měřením rozdílu potenciálů obou elektrod se pak zjistí pH roztoku. |
||
|
||
|
||
|
||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |