Do provozu tak bylo
uvedeno zařízení s vyjímečnými vlastnostmi, které zcela splnily zadání.
Rychlost změny teploty v peci je limitována pouze materiálem pouzder se
vsázkou, technologické prodlevy při přechodu z jedné teploty na druhou
jsou minimální. Proti chemické korozi je vyzdívka díky své konstrukci dostatečně
odolná a navíc je její povrch chráněn speciálním nátěrem, který nijak nesnižuje
dobré vlastnosti použitých materiálů. Topný systém tvoří 20 vysokorychlostních
hořáků s keramickou trubkou rozdělených do 4 samostatně regulovaných sekcí,
z nichž první je opatřena zdrojem sekundárního vzduchu snižujícího výstupní
teplotu spalin. Přesnost dodržení požadovaných teplot v celém intervalu
a po celé délce pece je 5 °C. Díky "nehmotné" vyzdívce pece je odezva na
výstupy řídícího systému rychlá a přesná. Také energeticky je zařízení
úsporné, ztráty tepla akumulací a prostupem vyzdívkou jsou minimální. Odpadní
vzduch z pásma přímého chlazení je částečně převáděn do vstupní komory
pece, částečně využíván k sušení mimo pec. Agregát je v provozu 30 měsíců
bez závad a bez zhoršení svých technologických vlastností.
Po překonání tradičního pohledu na použití vláknitých vyzdívek lze
na základě těchto provozních zkušeností konstatovat, že vláknité materiály
lze s vynikajícími výsledky používat i pro kontinuálně pracující pece.
2. Řízení spalovacího poměru u dvoukomorového hořáku:
Úvod:
Konstrukce hořáku pro vozokomorové pece vyžaduje vyhovět mnoha protichůdným
požadavkům. Složitost vyplývá z provozu vozokomorové pece, kde se v jednom
prostoru odehrávají všechny technologické operace. Jednodušší situace je
u tunelových pecí. Tunelová pec je kontinuální technologický provoz, kde
sled daných technologických operací je řešen postupem výrobku technologickým
zařízením. V daném místě se provádí pouze jedna technologická operace.
Hořáky u tunelové pece pracují v ustáleném režimu a z hlediska technologie
jsou požadavky na drobné změny výkonu pouze při změně typu výrobku. U vozokomorové
pece je hořák nucen zvládnout všechny technologické operace. Celý cyklus
lze charakterizovat těmto stavy.
Fáze sušení materiálu do 100 °C. Materiál obvykle obsahuje značné množství
vlhkosti a vyžaduje velké množství suchých spalin o nízké teplotě. Výsledku
lze docílit pouze přimícháváním sekundárního vzduchu do spalin. Kladného
výsledku lze docílit dokonalým spálením stechiometrické směsi plynu a vzduchu
v první komoře a následné ochlazení spalin přídavkem vzduchu. Přídavek
vzduchu má více kladných vlastností. Jednak snížení teploty spalin, zvýšení
jejich objemu a snížení rosného bodu. Snížení teploty spalin je důležité
pro snížení rozdílů teplot mezi materiálem u hořáků a uvnitř slože. Zvýšení
objemu příznivě přispívá ke zvýšení rychlosti proudění, což má za následek
lepší a rovnoměrnější přestup tepla do materiálu a odpařování vlhkosti
z materiálu. Snížení rosného bodu spalin zvyšuje rychlost přestupu vlhkosti
z materiálu do spalin. Pokud by nebyly spaliny naředěny, může dojít k tomu,
že vlhkost spalin převyšuje vlhkost materiálu a voda přestupuje ze spalin
do materiálu a zvyšuje jeho vlhkost. |
