| Pokud přiložíme měřící
přístroj mezi konstrukci pece a vlastní termočlánek, naměříme proud vznikající
na termočlánku tvořeném vlastní konstrukcí pece, rozžhaveným plynem a vlastním
termočlánkem. Tento parazitní proud protéká měřícími vodiči a vytváří napětí,
které je schopno zásadním způsobem ovlivnit měřenou hodnotu teploty.
Měření u elektrických pecí:
Obdobná situace nastává při měření vysokých teplot v pecích vytápěných
elektricky. Příkladem může být výpal korundových trubic ve vodíkové atmosféře.
Trubice jsou určeny jako polotovar pro výrobu sodíkových výbojek veřejného
osvětlení. Vzhledem k redukční atmosféře vodíku se pro měření teplot používají
wolfram-rheniové termočlánky typu C. Situace je ještě komplikována skutečností,
že v těsné blízkosti termočlánků je umístěna wolframová topná síť. Sítí
protéká proud jednotek kA (tisíců ampér) vytvářející intenzivní magnetické
pole, které se indukuje do měřících termočlánků. Tento proud je ještě modulován
tyristorovou řídící jednotkou a je zdrojem intezivního rušení. I v tomto
případě se k napětí vzniklém termoelektrickým jevem přičítají další rušivé
vlivy.
Řešení vstupních obvodů:
Vzhledem k tomu, že uvedené jevy nelze eliminovat, je nutno použít
zapojení, které sníží vliv těchto jevů na únosnou mez. Řešením je zapojení
termočlánků, spojující termočlánek se zemněním na straně měření a na druhé
straně musí být stínění připojeno ke kostře vyhodnocovacích přístrojů.
Toto zapojení sníží úroveň naindukovaného rušení pod hodnotu 1V. Pokud
je takovýto signál připojen diferenciálně na vstupní obvody zesilovače
s malým driftem, lze úpěšně vyhodnotit teplotu i při takto nepříznivých
podmínkách.
Kalibrace řídících systémů:
Pokud je měřený signál z termočlánku veden do řídícího systému, prochází
obvykle před vlastním zpracováním signálu k několika převodům a zpracováním.
Cílem přesného měření je minimalizovat chyby vznikající na převodnících
měřeného signálu. Číslicová technika nabízí nové možnosti v přesném nastavení
vyhodnocovací cesty. Jako velmi perspektivní se ukazují kalibrátory neelektrických
veličin. Na kalibrátoru lze nasimulovat požadovanou teplotu s přesností
minimálně 1 °C. Po připojení kalibrátoru je žádoucí, aby shodná hodnota
byla zobrazována po zpracování celým řetězcem. Běžný postup, kdy byly odporovými
trimry na převodnících nastavovány veličiny jako nula (zero) a zesílení
( spain) vedly k iteračním metodám. Nastavení převodníku bylo zdlouhavé
a znamenalo několikanásobné opakování postupu nastavení jedné a druhé veličiny.
Výpočetní výkon dnešních zařízení a vhodné agoritmy vedou k zjednodušení
nastavení. Nastavení se omezí na nastavení dvou bodů a ostatní jsou vypočítány,
což vede k výraznému urychlení kalibrace. |
